Efekt skleníku

Na obrazu vpravo je ukázán efekt skleníku. Část reflektovaného slunečného ozařování se absorbuje v skleníkových plynech (CO₂, N₂O, CH₄, HFC, PFC, SF₆) i ten efekt zajišťuje aby teplota na Zemí byla taková jaká je. Kdyby nebylo efektu skleníku teplota by na Zemí byla nižší o 30 ºC. S ohledem na to že se koncentrace kysličníku uhličitého zvětšila během posledního století, efekt skleníku je výraznější. Důsledek toho je globální zvyšování průměrné teploty. Následky globálního oteplení jsou taní polárních ledovců, zvedání hladiny moře, působení na zemědělství a podobně. Hlavní zdroje CO₂ jsou spalování dříví a biomasy, deforestace a spalování fosilních paliv. Aby se zmenšila emise CO₂ do atmosféry roků 1997 je domluven Kyoto protokol. Tím protokolem, státy které podepsaly, museli spoluúčinkovat ve zmenšování emise CO₂ do atmosféry. Každý stát měl za úkol zmenšit procento emise CO₂, a vztahuje se na zmenšení do roku 2012 poměrně na rok 1990. Plánováno je průměrné zmenšení o 5.2% do roku 2012. Prozatím 97 státu ratifikovalo Kyoto protokol, které spolupůsobí jenom 37% celkového plynovaného zmenšení emise. Hlavní problémy u Kyoto protokolu jsou: že ho vůbec nepodepsali některé státy (USA) a velké výdaje kdyby se nahradily „špinavý“ zdroje „čistými“ zdrojemi energie. Pod „špinavými“ zdrojemi rozumíme spalování biomasy a fosilních paliv, a „čisté“ zdroje jsou nukleární elektrárny a obnovitelné zdroje energie bez biomasy.

Efekt skleníku.