Neobnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie mají větší potenciál pro budoucnost, ale momentálně máji omezené možnosti a dražší je energie která pochází z nich. Kvůli tomu uplyne ještě dost času dokud nezačne významnější spotřeba takových zdrojů energie. Do té doby musíme používat neobnovitelné zdroje energie. To jsou nukleární energie, uhlí, ropa a zemní ply.

Při tom uhlí, ropu a zemní plyn ještě nazývají fosilní paliva. Samé jméno hovoří jak vlastně vznikli. Před mnoho milionu lét se pozůstatky rostlin a zvířat začaly usazovat na dno oceánu nebo na zem. S časem ty pozůstatky překryl sloj bláta, kalu a písku. V těch podmínkách se rozvíjely ohromné teploty a velké tlaky, a to jsou ideální podmínky pro změnu pozůstatků rostlin a zvířat do fosilních paliv.

Zvětšení koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře. Je viditelné značné zvětšení emise koncem 20. století.

Hlavní zdroj energie fosilních paliv je uhlí a jeho spalováním do atmosféry odchází hodně kysličníku uhličitého. To je hlavní problém využívání fosilních paliv když se díváme s ekologického aspektu. Na obrázku můžeme vidět růst koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře v posledních 150 lét. Je viditelné že se koncentrace v tom období zvětšila o 28%. Posledních 150 lét je období stále většího zvětšení spotřeby fosilních paliv. Na začátku se nejvíce používalo uhlí které je nejnebezpečnější pro okolí proto že do atmosféry vypouští, kromě kysličníku uhličitého, také i síru a některé druhé hmoty. Síra se v atmosféře spojuje s vodní párou a tvoří kyselinu sírovou která padá na zem ve tvaru kyselých dešťů. Problém kyselých dešťů je nejvýznamnější ve Spojených Státech Amerických a Kanadě, ale ani Evropské státy nebyly výjimka. V Evropě největší problémy měly Německo a Velká Británie. Aby se zmenšily kyselé deště Spojené Státy Americké investovaly kolem dvě miliardy dolarů pro zkoumaní metoda pro pročisťování uhlí. Technologie vynalezené tím zkoumáním značně zmenšily stále objevování kyselých dešťů.

Nukleární elektrárny nevypouštějí kysličník uhličitý, ale po použití je nukleární palivo velmi radioaktivní a nutno je aby se ukládal do skladišť na více desetiletí (nejradioaktivnější i na více století) v jistých betonových bazénech nebo podzemních bunkrech. V normálních podmínkách nukleární energie je velmi čistý zdroj energie, ale potenciální nebezpečí nějaké katastrofy stále zmenšuje počet nově instalovaných nukleárních elektráren. Strach z katastrofy ještě zvětšily dvě prozatím největší nukleární katastrofy: Ostrov Tři Mile (1979) a Černobyl (1986). V oba případy ke katastrofě přišlo kvůli chybě na výstrojí a lidských chybách. V poslední době je stále menší vliv člověka na proces v nukleární elektrárně proto že jsou počítači mnohem spolehlivější pro některé práce které nevyžadují konstruktivní přemýšlení.